Pokémon + Nobunaga's Ambition: Japonsko, strategie a Pokémoni dohromady
Přesně před týdnem vyšla v Japonsku nejnovější hra z Pokémonní série – a jde o přírůstek, který při jeho ohlášení rozhodně nikdo nečekal. Pojďme se tedy podívat, co je vlastně zač.
Neobvyklá kombinace
Nejdříve tedy krátké představení. Hra je crossoverem (tedy kombinací) dvou různých fenoménů. Pokémony všichni známe, Nobunagu, pokud jste nevyrůstali v Japonsku, nejspíše ne.
Série Nobunaga's Ambition (信長の野望 Nobunaga no Yabō) je mnohem starší než Pokémoni. Její první díl vyšel už v roce 1983 a jde o strategii, která se stylem hry hodně podobá mladším hrám jako například Final Fantasy nebo Adwance Wars. V průběhu let vycházela na mnoho různých konzolí nejen od Nintenda, ale příběh zůstává vždy stejný. Je inspirován japonskou historií, konkrétně érou sengoku (zhruba 15. – 17. století). Tehdy bylo Japonsko roztroušeno mezi mnoho různých „lordů“, kteří mezi sebou válčili o svoje území. Snem jednoho z nich, Ody Nobunagy, bylo Japonsko sjednotit pod jeho vládou. A právě jím je inspirována tato herní série. Možná si teď říkáte, jak je možné zkombinovat japonskou historii a Pokémony. Můžu vám ale říci, že to jde velmi elegantně a výsledek opravdu stojí za to.
Gameplay
Hra se odehrává v regionu Ranse, který geograficky vzdáleně připomíná Japonsko. Ranse je rozděleno do sedmnácti oblastí, přičemž každou z nich ovládá ze svého hradu jeden z bushō, tedy něco jako feudálních pánů. S obranou jejich území jim pomáhají jejich věrní Pokémoni, přičemž každý z hradů se specializuje na jeden typ. Vy se stáváte jedním z válečníků a vaším úkolem je podrobit si všechny ostatní hrady a tak sjednotit Ranse.
Na tento úkol ale nejste sami. Už na začátku hry se k vám přidá milá slečna z vašeho vlastního hradu, která vám zároveň i vysvětlí základní principy hry. Ty nejsou vůbec složité – základem je mapa regionu. Z ní můžete vstupovat do jednotlivých hradů (neboli zemí). Na začátku máte přístupný jenom váš, ale hra vás brzy pustí za ruku a hodí vás přímo do vody – tedy pošle obsadit hrad nedaleké ohnivé země.
Souboje jak s Pokémony jsou jednoduché. Vidíte je z isometrického pohledu, tedy z vrchu. Ovládáte všechny Pokémony, tedy i ostatních válečníků, a dáváte jim příkazy. Každý souboj se hraje na kola a je potřeba zmínit, že jsou všechny časově omezené – většinou deset nebo dvacet kol. Nejdříve se vždy hýbete (každý Pokémon se může pohnout o jiný počet čtverečků) a až potom útočíte. Také můžeme používat zvláštní schopnosti válečníků – každý má jinou a můžete je použít pouze jednou za souboj, ale pokud to uděláte ve správný moment, můžete tím zvrátit výsledek zápasu. Například váš Eevee, s kterým hru začínáte, se může pohnout o téměř dvakrát větší počet čtverečků a tím zasadit nepříteli smrtící ránu.
Je také dobré vědět, že v této hře platí všechny typové výhody a nevýhody, tak, jak jsou na ně hráči zvyklí z hlavních her. Hra dokonce obsahuje i přehlednou tabulku, ve které jsou všechny zapsány. V soubojích také vylepšujete „spojení“ s vašimi Pokémony – s každým začínáte zhruba na 20 % a čím lepší bude, tím lépe bude bojovat. A pokud dosáhne dostatečné velikosti, které je opět pro každého Pokémona a válečníka jiná, může se dokonce i vyvinout. Pozor – v této hře se vyvíjí dokonce i sami válečníci, kteří jsou pak také silnější a mají ještě hezčí oblečení (jejich nejvyšší formy se trochu podobají Pokémonům, kteří jsou s nimi nejvíce kompatibilní).
Souboje s ostatními válečníky a obsazování jejich hradů jsou jádrem celé hry a zároveň i její nejzábavnější část. Rozhodně nejde jenom o bezduché mlácení do soupeře, protože málokdy je cílem protivníka jenom porazit. Musíte například dostat do svých rukou všechny vlajky rozestavěné na poli, vybojovat zápas s určitými válečníky atp. Rozhodně se u hry nebudete nudit.
Když obsadíte nepřátelský hrad, otevírá se vám celá škála možností. Můžete navštívit některá z jeho území a tam se spřátelit s válečníky z dané země (samozřejmě tak, že je porazíte v souboji). Můžete navštívit místní obchod nebo speciální místo – třeba zlatý důl nebo horké lázně, ve kterých si můžete za peníze koupit další schopnosti pro svoje Pokémony. Postupně tak rozšiřujete svou armádu a také svoje schopnosti, zatímco obsazujete další a další hrady a snažíte se udržet si ty svoje (neboť i ostatní válečníci mohou kdykoliv napadnout váš hrad a běda, jak v něm není stálá posádka).
Nobunaga, jako každá strategie, skýtá obrovské možnosti vyžití, které ani nejdou v jedné recenzi popsat. Nebudu tu zmiňovat ani principy, na kterých funguje výcvik Pokémonů, kterým je můžete dovést k maximálnímu potenciálu. Vydaly by totiž na samostatný článek, možná i sérii článků. Pokud jste fanoušky her, ve kterých si můžete vše uzpůsobit podle své vůle, je Nobunaga pro vás to pravé; stejně tak i pokud máte rádi strategie.
Ovládání, grafika, hudba
Ovládání hry je velice intuitivní a musím říci, že hru podle mého názoru může dohrát i člověk, který japonsky neumí ani slovo, ačkoliv mu unikne zajímavý a poutavý příběh. U všeho jsou ikonky, které vám dobře napoví, k čemu slouží různé pokyny. Pokud umíte číst hiraganu a katakanu, jste za vodou – se vším vám lehce pomůže slovník (ve hře jsou sice jednoduché kanji, ale vždy s furiganou). Pokud japonsky neumíte a netroufnete si hrát hru, které vůbec nerozumíte, nezoufejte. Už při vydání se rozběhl projekt, ve kterém fanoušci tvoří vlastní překlad, a médii v zimě proběhla zpráva, že evropská větev Nintenda uvažuje o lokalizaci.
O grafice se dá říct jenom jedno – nádherná. Je jenom škoda, že všechny Pokémonní hry nevypadají takhle. Válečníci mají opravdu úžasné sprity, které vidíte pokaždé, když k vám některý z nich mluví; Pokémoni samozřejmě nebyli o nic ochuzeni. I grafika map a malé sprity v soubojích jsou velice živé a rozhodně je na co se dívat. Že všichni ve hře mají úžasné kostýmy inspirované tradiční japonskou módou, snad ani nemusím zmiňovat.
Stejně tak by se dala vychválit i hudba. Jakmile ji jednou uslyšíte, budete si melodie, rovněž inspirované klasickým japonským uměním, broukat celý den. Neoposlouchají se a ručím vám za to, že se dokonce budete těšit, až zase uslyšíte svoji oblíbenou melodii. Nejsem z řad těch, kteří potřebují ve hrách špičkovou grafiku a dokonalou hudbu, ale Nobunaga ukazuje, že Nintendo DS má v tomto ohledu ještě hodně co říci, než předá žezlo novějšímu modelu, tedy 3DS.
Verdikt
Pro mě byla hra velkým překvapením. Když jsme se v redakci rozhodovali, kdo bude psát recenzi na tuto hru, snažila jsem se jí vyhnout. Na první pohled mě vůbec nezaujala, ale po několika hodinách hraní jsem opravdu ráda, že jsem ji zkusila. Nintendu se podařilo vydat zábavnou hru, která chytne a nepustí, dokud ji nedohrajete. Mimochodem, playtime hlavního příběhu je asi patnáct hodin, ale teprve po jeho skončení hra doopravdy začíná díky mnoha různým misím, které jsou ke stažení přes Wi-Fi. Pokud máte strategie aspoň trochu rádi a chcete zkusit zase jinou hru z Pokémonního soudku, neváhejte. Nobunaga opravdu stojí za to – příběh, hratelnost i zpracování jsou perfektní.
Za mě Nobunaga dostává čtyři hvězdičky z pěti a to z jednoduchého důvodu. Hru jsem nedohrála až do konce, tudíž ji nemůžu definitivně soudit – ale z toho, co jsem viděla, si hra určitě zaslouží aspoň čtyři hvězdičky, ne-li více.
Pokud byste se o hře chtěli dozvědět víc, navštivte také její oficiální stránku – se spoustou textů vám pomůže Google Translate a obrázky vydají za tisíc slov.
